Duchovní cvičení na Paloučku

Duchovní cvičení pořádaná na Paloučku jsou pozváním ke ztišení, modlitbě a hlubšímu spojení s Bohem. Nabízejí příležitost zastavit se uprostřed každodenního shonu, promyslet směřování svého života a znovu objevit krásu křesťanského povolání – v rodině, práci i ve vztazích s druhými.

Duchovní cvičení jsou vedeny kněžími z prelatury Opus Dei jako tradiční tiché duchovní cvičení a probíhají odděleně pro muže a ženy, zpravidla od čtvrtka do neděle.

Denní program zahrnuje mši svatou, několik duchovních promluv (meditací), adoraci, modlitbu růžence a možnost osobního rozhovoru s knězem či přijetí svátosti smíření. Každý účastník má prostor pro osobní modlitbu, četbu a vnitřní usebrání.

Zázemí centra Palouček

Vzdělávací centrum Palouček nabízí jednoduché, ale klidné prostředí ideální pro duchovní soustředění:

  • jednolůžkové pokoje (některé bez vlastního sociálního zařízení),
  • kaple, studovna a společenská místnost,
  • jídelna s domácí stravou 3–4× denně,
  • malá zahrada pro odpočinek,
  • okolní lesy vhodné pro procházky a tichou modlitbu v přírodě.

Po předchozí domluvě lze zajistit i dietní stravu (např. celiakie, bezlaktózová, diabetická). Ložní prádlo a ručníky jsou k dispozici, není třeba je vozit.

Co si vzít s sebou:
Doporučujeme pohodlné a zároveň vhodné oblečení (např. sako či svetr), aby byl zachován duchovní i společenský charakter aktivity. Přezůvky nejsou potřeba – ve společných prostorách se chodí ve společenské obuvi.

Místo, jako Palouček, slouží společnému cíli, který krásně vyjádřil sv. Josemaría Escrivá, zakladatel Opus Dei:

“Cílem Opus Dei je pomáhat křesťanům žijícím ve světě – bez ohledu na jejich životní stav nebo okolnosti – hledat svatost a konat apoštolát. Dílo vzniklo proto, aby těmto lidem ukázalo, že právě v jejich každodenním životě – v rodině, mezi přáteli, v práci, v běžných starostech i nadějích – se mohou setkávat s Kristem.

Jejich obyčejný život je cestou ke svatosti a může se stát prostředkem posvěcení. Kristus je přítomen v každém poctivém lidském úkolu. I život, který se může zdát obyčejný nebo nenápadný, může být svatý a přinášet světlo druhým.”
(Rozhovory s mons. Escrivou, č. 60)